3D model pilota a zemní prostředí

Efektivní aplikací je použití 3D modelu pro pilotu včetně jejího přilehlého zemního prostředí, kde je zemní prostředí modelováno pomocí solid elementů a piloty jako prutové prvky typu Embended, čímž je zajištěno vzájemné spolupůsobení, aniž by bylo nutno ručně spojovat uzly sítě piloty s uzly solidů.

Pro namodelování správného chování piloty s okolním prostředím je možné využít přímo typ prvku "Pile" nebo typ modelu "Interface". Zatímco "Pile" uvažuje nelineární pružné chování, model "Interface" má pružno-plastický charakter.

Interface prvkem lze postihnout chování 2 různých povrchů např. spáry ve skalním masivu, nebo rozhraní mezi opěrnou stěnou a zemním prostředím, ale i rozhraní mezi pilotou a podložím tzn. Všude tam, kde jsme na rozhraní 2 různých materiálů. Parametry popisující toto chování vychází z Coulombova zákona tření, kdy síla potřebná pro posun na rozhraní 2 povrchů je přímo úměrná přítlaku na smykové ploše a součiniteli tření na rozhraní povrchů.

Vstupní hodnoty pro definici materiálu typu "Interface"

Kn - Modul pružnosti pro osovou tuhost

Obecně se rozmezí hodnot pohybuje v řádech hodnot 10~100x menších oproti nejnižším hodnotám edometrického modulu Eoed přilehlé zeminy.

Kt - Modul pružnosti pro smykovou tuhost (kolmo na rozhraní)

Obecně se rozmezí hodnot pohybuje v řádech hodnot 10~100x menších oproti nejnižším hodnotám smykové únosnosti přilehlé zeminy.

Nelineární chování na styku 2 ploch je možno odvodit z experimentálních měření, pokud jsou dostupná nebo z empirických vzorců. Empirické vzorce využívají tzv. virtuální tloušťku (tv) a redukční součinitel únosnosti (R). při definici "Interface" prvku je možno použít jednoduchý průvodce pro jednodušší zadání, který zohlední vlastnosti přiléhajícího zemního prostředí pomocí parametrů (tv, R).